Příběh...

Nedávno mi vyskočil v hlavě příběh, který byl o dvou lidech, kteří žili opravdu velmi skromně, pili stejnou vodu, jedli pramálo a s lidmi se moc nestýkali... Jen byl mezi nimi jeden podstatný rozdíl... Jeden byl zdravý a šťastný, kdežto druhý nešťastný a smutný... jak je to možné? Ptáte se... V mém příběhu ten druhý zažívá příkoří z toho, že žije život, který si nevybral...naříká a lamentuje, nenávidí sebe i lidi kolem... stal se obětí svých myšlenek, svých pocitů a emocí... ztratil vnitřní mír a klid... ten první na tom byl svého času úplně stejně, jen jednou ráno za rozbřesku, když si všiml, jak to Slunce dnes krásně a jasně září, jak ho paprsky lechtají na tváři a jak si vítr hraje s jeho vlasy... Požehnal vodě, kterou to ráno pil... Poděkoval za jídlo, které jedl, usmál se na sebe v odraze a řekl si, že on sám bude rozhodovat o tom, jak se bude cítit, on sám bude svým vlastním pánem a strůjcem svého života... A jak to dopadlo? Oba dva žijí tím stejným prostým životem, jen ten jeden je schopný radovat se z mála toho, co život přináší... a ten druhý stále lamentuje... Prvnímu se daří a s druhým to jde z kopce... A co mi z toho vychází? Že nejsou důležité okolnosti v jakých žijeme, ten nejbohatší svět leží stejně v nás samotných... Je to o našem vnitřním rozhodnutí, kam budeme směřovat energii... nezapomeňte, že tam, kam jde pozornost, tam jde energie...

#yogainak #zatanchi #emoce #radost #mamenavyber